Z jakého materiálu postavit zděný dům?

V jednom z našich nedávných článků jsme se zaměřovali na statistiku výstavby rodinných domů z hlediska svislé nosné konstrukce a konstatovali jsme, že zděné domy i nadále naprosto dominují, když tvoří téměř 85 % celkové výstavby v ČR.

Graf: Výstavba rodinných domů v ČR podle svislé nosné konstrukce, zdroj dat: ČSÚ

A z jakých materiálů se vlastně zděné domy nejčastěji staví? Možností je více. Podívejte se na výhody a nevýhody těch nejrozšířenějších z nich.

Keramické cihelné bloky

Klasická pálená cihla patří mezi nejstarší a nejtradičnější zdící materiály. Dříve se používala zejména plná cihla, která byla oblíbená pro svoji pevnost, trvanlivost a dobré akumulační i akustické vlastnosti. Díky horším tepelně izolačním vlastnostem však byla plná cihla postupně nahrazována cihelnými broušenými bloky. Ty v sobě mají dutiny, díky kterým se podařilo značně vylepšit právě tepelně izolační vlastnosti oproti plným cihlám a navíc se značně snížila jejich hmotnost.

Bloky bývají vybaveny perem a drážkou, což usnadňuje přesnost zdění. Dutiny bloků mohou být již z výroby vyplněny tepelnou izolací v podobě minerální vaty nebo polystyrenu a domy postavené z tohoto materiálu tak již nepotřebují žádné dodatečné zateplení stěn.

Výrobci cihelných bloků dnes nabízejí ucelené stavební systémy, které zahrnují i speciální formáty jako např. tvarovky k ostění oken, koncové cihly, věncovky, překlady, rohovky, stropní nosníky či komínové systémy.

Nevýhodou cihelných bloků je jejich křehkost a náchylnost k praskání. Práce s nimi vyžaduje přesnost a důsledné dodržování technologických postupů. V opačném případě hrozí riziko vzniku tepelných mostů. Složitější je také instalace inženýrských sítí, jejichž prvky je nutné zasekávat. Obecně se cihelné bloky řadí k dražším materiálům.

Hlavními výrobci cihelných bloků jsou společnosti Heluz a Wienerberger se značkou Porotherm.

Pórobetonové tvárnice

Tvárnice vyráběné z křemičitého písku, cementu, vápence a vody, vylehčené speciálním plynem, díky němuž vznikají drobné dutinky, které zajišťují dobré tepelně izolační vlastnosti. Mezi další výhody pórobetonových tvárnic patří nízká hmotnost, snadné opracování či vrtání a příznivá cena.

Stejně jako u cihelných bloků i zde výrobci nabízejí kompletní stavební systémy.

Nevýhodami u tohoto materiálu jsou horší akustické a akumulační vlastnosti a také vyšší difúzní odpor (omezený prostup vodních par).

Hlavními výrobci pórobetonových tvárnic jsou společnosti Porfix a Xella se značkou Ytong.

Vápenopískové cihly

Vápenopískové bloky jsou vyráběny lisováním křemičitého písku a mletého vápna s vodou. Mezi jejich největší výhody patří vysoká pevnost, což umožňuje zdění subtilních konstrukcí, dále dobré tepelně akumulační a zvukově izolační vlastnosti a také příznivá cena.

Jako nevýhody se naopak uvádějí horší tepelně izolační vlastnosti, vyšší difúzní odpor a oproti keramické cihle nebo pórobetonu i vyšší hmotnost.

Hlavními dodavateli vápenopískových cihel jsou KM Beta se značkou Sendwix, Xella se značkou Silka a dále výrobci VAPIS a Kalksandstein.

Systémy na bázi ztraceného bednění

Stavebnicové systémy jejichž jednotlivé prvky předpřipravené ve výrobě se na stavbě pospojují do větších celků a následně zalijí betonovou směsí. Vzniká tak přesná, vysoce pevná monolitická konstrukce bez spár. Jejími hlavními přednostmi jsou trvanlivost, minimální nasákavost, rychlost výstavby a příznivá cena. Díky jednotlivým vrstvám jsou dosaženy také výborné akustické i tepelně izolační vlastnosti.

Hlavními reprezentanty této kategorie jsou systémy Velox, Izolox a Durisol.

Při výstavbě rodinných domů na klíč samozřejmě existují i další možnosti materiálů a technologií, např. stavby z monolitického betonu nebo prefabrikované panely z lehkého betonu (Liapor). Uplatnění těchto systémů je však v případě rodinných domů spíše jen okrajové.

autor: Daniel Donoval